jarní věneček, jarní tvoření
Dnes již svítí sluníčko a po sněhu není ani památky.
Jaro se blíží a s ním i Velikonoce.
Dovolte, abych vás pozvala na tradiční jarní
tvoření v knihovně.
S paní floristkou budeme vyrábět jarní věneček na dveře.
Kdy: v úterý 17. března 2026 v knihovně
V kolik: 16.30 hodin
Přineste si s sebou zahradnické nůžky
a dobrou náladu.
Dílnička je určena pro dospělé.

beseda a výstava Chladnokrevníci - koně, kteří hýbou lesem
Milí a vážení čtenáři a spoluobčané,
je mi ctí Vás pozvat na zajímavou besedu z prostředí lesů a chladnokrevných koní očima paní Heleny Görnerové.
Beseda je úvodem k výstavě fotografií koní a jejich práce v lesích. Nejen koní, ale i lidí, kteří spolu tvoří sehraný tandem. Je to svět souhry člověka a koně.
V dnešní době, která je plná techniky, před nimi hluboce smekám. I za to, že udržují les v dobré kondici a ctí tradice našich předků.
Beseda se bude konat v knihovně v úterý 3. února od půl páté. Drobné občerstvení je zajištěno.
Srdečně zve Jana Trubáková
A zde pár slov autorky výstavy fotografií a úvodní besedy, paní Heleny Görnerové:
Svět pracovních koní se hluboce dotknul mé duše a vnímání světa. Nesmazatelně se do paměti vryly první kroky lesem za koněm, který s jistotou a samozřejmostí přibližoval stěžené kmeny. V létě, v zimě, na podzim i na jaře, v kterékoliv roční době je užitečný. Věcný jako žádný člověk, i když také se svými vrtochy. Rozvážný v pohybu, vysoce inteligentní a s přirozeným citem pro les. Síla, spoutaná jen ochotou vyhovět svému člověku.
Při každé příležitosti jsem víc a víc vnímala uzavřenou a přeci tak čitelnou komunikaci mezi koňmi a jejich lidmi. Fotky se začaly měnit v obrazy a scenérie a poprvé se pokusily vyprávět PŘÍBĚH. Příběh koní, kteří odevzdali člověku svou jedinečnost a vlohy k práci. A kteří za to očekávají jen nepatrně málo. Naplnění svých životních potřeb, respekt a úctu.
Čtvrtstoletí s chladnokrevníky mi přineslo mnohá poznání a z lidí, které fotím, se stali dobří rodinní přátelé. V některých rodinách již dokumentuji třetí generaci v lese. Pravda, zatím maličkou. :)
Tu poctivou práci a um našich předků prostřednictvím snímků a slov s radostí předávám dál. Neustále žasnu, jaké sebezapření a sílu musí denně vynakládat. Mnoho z vás také určitě už myslelo, že tato profese u nás vymřela. Mají na kahánku, ale ještě tu jsou. A je jen na nás, zda o tom povíme dál. Třeba i prostřednictvím fotografií.
Rychlá odpověď
Příběhy staré lampičky
Není lepší doba na pohádkové příběhy jako podzimní čas a dlouhé večery. Čas na toulání s fantazií a snění.
Příběhy staré lampičky napsal Petr Zajíček, regionální autor, speleolog, fotograf - mimochodem jeho fotografie zdobí interiér naší knihovny (do konce t. r.).
A o čem příběhy jsou?
Tom je chlapec, který si vybral v jednom starožitnictví starou lampičku. A večer u ní trávil čas. Tak, že začal psát příběhy.
Na tomto odkazu najdete příběhy do světa možného i nemožného, kdo ví?
Odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=nE_kf9S2J5U
https://www.youtube.com/watch?v=_LhP49JYgu4
https://www.youtube.com/watch?v=jWxfPo5zhDY
https://www.youtube.com/watch?v=46b2p8ETHGM
knihobudka
V pondělí 13. 8. 2023 byla v zastávce autobusu na návsi naší obce zavěšena KNIHOBUDKA Obecní knihovny Obora!!!
Knihobudku svépomocí vyrobil Jiří Trubák a společnými silami se starostou obce, Josefem Alexou, ji nainstalovali.
Knihobudka slouží všem občanům.
Přeji naší knihobudce hodně vlídných čtenářů a uživatelů a jim - dobré počtení a radost.
Jana Trubáková
PS - patero rad, jak se ke knihobudce chovat, děkujeme: